Jak poznáme, že lidé vědeckému sdělení porozuměli? Co rozhoduje o jejich důvěře ve vědce? A co může astronomii nabídnout psychologie, marketing nebo etika? Těmto otázkám se věnovalo sympozium Mezinárodní astronomické unie IAUS 409, které se konalo ve dnech 2. - 6. listopadu 2026 v Národní astronomické observatoři Japonska v Mitace v Tokiu. Slezskou univerzitu v Opavě na něm zastupoval Tomáš Gráf z Fyzikálního ústavu, vedoucí Unisféry a observatoře WHOO! O významu setkání, vlastním výzkumu i podnětech pro univerzitu hovoří v rozhovoru, jehož otázky připravilo ChatGPT.
ChatGPT: Zkratka IAUS 409 může čtenářům připomínat poněkud tajemné označení kosmické mise. Co se za ní skrývá?
Tomáš Gráf: Jednalo se o 409. sympozium Mezinárodní astronomické unie, anglicky International Astronomical Union, zkráceně IAU. Tentokrát neslo název Innovative Research and Techniques in Astronomy Communication, tedy přibližně Inovativní výzkum a postupy v komunikaci astronomie. Bylo věnováno tomu, jak astronomické a astrofyzikální informace sdělujeme různým skupinám lidí a jak můžeme účinnost této komunikace zkoumat.
Právě zařazení do řady sympozií IAU je podstatné. Jsou to odborná setkání, na nichž se diskutují výzkumné otázky a nové směry astronomie. A tentokrát mezi těmito otázkami stálo i to, jak lidé astronomii a astrofyziku chápou, jak se ji učí a proč vědeckým informacím důvěřují.
ChatGPT: Znamená to, že komunikace astronomie získává postavení dalšího vědeckého oboru?
Tomáš Gráf: Vnímám to jako důležitý krok tímto směrem. Výzkum komunikace vědy má samozřejmě svou historii a IAU se vzdělávání a popularizaci věnuje dlouhodobě. Tokijské sympozium ale velmi zřetelně ukázalo, že komunikace astronomie představuje také oblast výzkumu s vlastními otázkami a metodami. Lze v ní ověřovat hypotézy, porovnávat postupy a hledat vysvětlení jejich účinku.
Setkání se osobně účastnil také prezident IAU Willy Benz, který vystoupil v úvodním programu. Pro mě to byl signál, že tématu věnuje pozornost i vedení unie. Formální vznik nového oboru bych z jedné konference nevyvozoval. Je však patrné, že význam odborně podložené komunikace v astronomické komunitě roste.
ChatGPT: Kdo tedy přijel vedle astronomů a astrofyziků?
Tomáš Gráf: Byli tam také lidé zabývající se výzkumem komunikace vědy, vzděláváním, důvěrou veřejnosti, prací s publikem či financováním popularizačních aktivit. Do diskusí vstupovaly poznatky psychologie, sociálních věd, marketingu i etické otázky. Takové složení bylo jedním z přínosů setkání. Například Marta Entradas a John Besley přinášeli pohled výzkumu komunikace a důvěry ve vědu; Genevieve Marshall zkušenosti s financováním aktivit pro veřejnost.
Astronom rozumí například vývoji hvězd, tím ale ještě automaticky nerozumí tomu, jak si jeho sdělení vyloží návštěvník planetária nebo čtenář článku. Psychologie pomáhá vysvětlovat pozornost, paměť a vytváření představ. Výzkum komunikace zkoumá vztah mezi sdělením a publikem. Etika otevírá otázky odpovědnosti, transparentnosti a přiměřeného zjednodušování. Tyto pohledy se mohou navzájem velmi dobře doplňovat.
ChatGPT: Jak do toho zapadá marketing? Nemá věda především předávat pravdivé informace?
Tomáš Gráf: Právě proto je potřeba vědět, komu informace předáváme a jakou cestou se k němu dostanou. Vědecky správný text nemusí být pro konkrétního čtenáře srozumitelný. A kvalitní vzdělávací pořad může minout publikum, pro které byl připraven. Výzkum publika, volba komunikačních prostředků nebo ověřování jejich účinku jsou témata, u nichž může být zkušenost z marketingu užitečná.
Současně musíme sledovat, zda snaha zaujmout nezkresluje obsah. Samotná návštěvnost, počet zhlédnutí nebo silná emocionální reakce nám ještě neřeknou, co si člověk skutečně odnesl. Cíl komunikace je třeba pojmenovat předem a podle něj také posuzovat výsledek.
ChatGPT: S čím jste na sympozium přijel vy?
Tomáš Gráf: Představil jsem příspěvek Learning Astronomical Terminology: Classroom vs. Planetarium Instruction Study. Zabýváme se v něm osvojováním astronomické terminologie při výuce ve třídě a v digitálním planetáriu. V Unisféře jsme připravili přibližně pětačtyřicetiminutový sférický pořad o Sluneční soustavě.
Chceme porovnat, jak se studenti naučí vybrané pojmy díky tomuto pořadu a jak při obsahově a časově identické výuce ve třídě. Počítáme s testováním před výukou, bezprostředně po ní a po dvou až třech týdnech. Zajímá nás tedy také to, co zůstane po určitém odstupu. V době sympozia jsme měli hotový pořad a pilotáž testu; hlavní srovnání bylo teprve před námi.
ChatGPT: Po tolika letech práce v planetáriu si kladete otázku, zda se v něm lidé opravdu něco naučí?
Tomáš Gráf: Ano. Právě dlouhá zkušenost je důvodem takovou otázku položit. Vidíme nadšení návštěvníků a slyšíme příznivé reakce, ale vzdělávací výsledek potřebujeme ověřovat samostatně. Působivé zobrazení může pomoci s pochopením prostorových vztahů. Zároveň může odvést pozornost jinam, než kam směřuje náš výklad.
Také musíme přesně říkat, co měříme. Správně vybraná odpověď v testu terminologie ještě neprokazuje schopnost samostatně vysvětlit složitý astronomický jev. Z konference si odnáším další podněty, jak o těchto rozdílech přemýšlet a jak je zohlednit při hodnocení našich pořadů. Závěr o převaze některého prostředí ale musí počkat na finální výsledky.
ChatGPT: V programu byl také nositel Nobelovy ceny Takaaki Kadžita. Jaké téma přinesl?
Tomáš Gráf: Věnoval se budování důvěry ve vědu. Vycházel ze zkušeností s neutrinovým experimentem Super-Kamiokande, projektem KAGRA i z působení v čele Science Council of Japan. Kadžita je spolunositelem Nobelovy ceny za fyziku z roku 2015.
Pro mě bylo důležité už samotné zařazení takové přednášky. Důvěra souvisí s tím, jak věda pracuje, jak výsledky ověřuje a jak své postupy vysvětluje. U většiny astronomických výsledků si veřejnost nemůže měření sama zopakovat. Potřebuje proto rozumět alespoň tomu, jak k závěrům docházíme, co víme s velkou jistotou a kde zůstávají otevřené otázky. Také přiznaná nejistota může být součástí poctivé komunikace.
ChatGPT: Tento rozhovor připravujeme s pomocí umělé inteligence. Jakou roli měla AI na samotném sympoziu?
Tomáš Gráf: Objevovala se v souvislosti s tvorbou obsahu, vizualizacemi i dezinformacemi. Například Mark SubbaRao z NASA Scientific Visualization Studio věnoval hlavní přednášku vědecké vizualizaci v době AI a sociálních sítí. Když dnes dokážeme rychle vytvořit přesvědčivý obraz vesmíru, potřebujeme srozumitelně vysvětlit, zda ukazuje pozorování, výsledek výpočtu, nebo uměleckou představu.
Podobně je tomu s textem. AI může pomoci s přípravou otázek, jazykovou úpravou nebo překladem. Odpovědnost za fakta a význam sdělení ale zůstává na člověku. I u tohoto rozhovoru je proto důležité přiznat způsob vzniku a projít formulace před zveřejněním. Samotná plynulost textu není zárukou jeho správnosti.
ChatGPT: Co jste si odvezl přímo pro Unisféru?
Tomáš Gráf: Zaujalo mě předvedení projektu 4D2U a softwaru Mitaka, který umožňuje interaktivně procházet různými měřítky vesmíru. Pro naše pracoviště je zajímavé propojení vědeckých dat, jejich vizualizace a vzdělávacího využití. Navázal jsem komunikaci s kolegy z NAOJ o možnostech dalšího kontaktu a případného využití těchto nástrojů v Unisféře.
Nejde zatím o hotovou dohodu ani o oznámení nové instalace. Je to konkrétní směr, který stojí za prověření z obsahové i technické stránky. Vedle toho si odnáším podněty pro tvorbu našich vlastních pořadů: lépe vymezovat jejich vzdělávací cíle a uvažovat o hodnocení už při přípravě scénáře.
ChatGPT: A jaký přínos může mít účast pro Slezskou univerzitu jako celek?
Tomáš Gráf: Především jsme představili naši práci mezinárodnímu publiku a získali kontakty i podněty pro další výzkum a výuku. Téma přímo souvisí se studijním programem Multimédia a popularizace, v němž propojujeme odborný obsah s jeho zpracováním pro různé skupiny lidí. Studenti potřebují vedle tvůrčích a technických dovedností také rozumět tomu, co jejich sdělení s publikem dělá.
Naše univerzita má navíc pracoviště zabývající se psychologií, vzděláváním i marketingem. Vidím zde příležitost k užší spolupráci. Unisféra může nabídnout konkrétní prostředí pro společné otázky: jak se lidé učí z prostorového obrazu, čemu věnují pozornost nebo jak rozlišují vědecké vysvětlení od pouhé ilustrace. To jsou možné směry další práce, které přesahují samotnou astrofyziku.
ChatGPT: Získal jste také stipendium. Jak vám pomohlo?
Tomáš Gráf: Získal jsem účastnické stipendium IAU, které částečně pokrylo náklady spojené s cestou a účastí na sympoziu. Za tuto podporu jsem rád a děkuji za ni. Osobní účast na tak vzdáleném setkání představuje výrazný finanční náklad, takže i příspěvek na jeho část má praktický význam.
Možnost představit vlastní příspěvek a být několik dní součástí odborného programu mi umožnila propojit naši práci s širší mezinárodní debatou. Podpora účasti tak získává smysl i tím, co se podaří přenést zpět do výuky, tvorby pořadů a dalšího výzkumu.
ChatGPT: Co vám setkání dalo osobně?
Tomáš Gráf: Pomohlo mi podívat se na naši každodenní práci s větším odstupem. Při provozu planetária řešíme program, techniku, studenty a množství organizačních věcí. V Tokiu byl prostor vrátit se k otázkám, proč určité postupy používáme a co od nich očekáváme. Užitečné bylo vidět vedle astronomického pohledu i přístupy lidí z jiných oborů.
Odvážím si především důraz na ověřování účinku naší práce. Jestliže od návštěvníka očekáváme porozumění nebo důvěru, měli bychom vědět, jak je podporujeme a podle čeho poznáme výsledek. Moje dlouhodobé motto je „Komunikace vědy všemi prostředky, ale ne za každou cenu“. Sympozium mi poskytlo další odborné podněty k tomu, jak tuto zásadu naplňovat.
Odkazy k tématu
IAUS 409 na webu IAU: https://www.iau.org/IAU/Science/Scientific-Meetings/IAUM2026/IAUS409.aspx
Program sympozia: https://iau-oao.nao.ac.jp/iaus409/programme/

Diskuze po konferenčním příspěvku

Přednáška Prof. Takaaki Kadžity, laureáta Nobelovy ceny za fyziku v roce 2015

Pohled na hlavní budovu astronomického ústavu v areálu NAOJ
