Kresba lidské postavy může být součástí psychologického vyšetření. Vyvozovat z ní závěry o člověku ale znamená také vědět, co skutečně dokáže zachytit a kde jsou hranice jejího výkladu. Právě těmito otázkami se dlouhodobě zabývá psycholog PhDr. Radim Badošek, Ph.D.
Na Ústavu pedagogických a psychologických věd Fakulty veřejných politik Slezské univerzity v Opavě se věnuje vnímání, paměti, pozornosti a tomu, jak lidé poznávají a posuzují druhé. Významnou součástí jeho práce je výzkum psychodiagnostických metod a jejich validity, tedy toho, nakolik metoda zjišťuje to, co má zjišťovat.
Ve své disertační práci zkoumal vypovídací schopnost vybraných znaků kresby lidské postavy u dospělých. Věnuje se také Rorschachově metodě, při níž člověk popisuje, co vidí v inkoustových skvrnách. Ve studii publikované v roce 2025 s kolegy využil sledování očních pohybů ke zkoumání toho, kterým částem obrazců lidé věnují pozornost. Cílem bylo lépe porozumět procesům vnímání a pozornosti, které se při práci s metodou uplatňují. Jeho odborný zájem zahrnuje rovněž techniky využívající tvořivost a imaginaci.
Zabývá se také sugescí, tedy působením podnětů a sdělení, které mohou ovlivňovat prožívání nebo chování člověka. Absolvoval kurz hypnózy. Od poznávacích procesů jeho výzkum zasahuje i k sociálním emocím, mezilidskému porovnávání a závisti. Spolu s Terezou Kimplovou a dalšími kolegy se podílel například na studii toho, co si muži a ženy navzájem závidí.
V minulosti zkoumal extrémní agresi ve školním prostředí a její genderové souvislosti nebo možnosti identifikace technické kreativity. V současnosti se v projektu STENEO Ostravské univerzity podílí na výzkumu zvládacích strategií a životní spokojenosti obyvatel Ostravské metropolitní oblasti v souvislosti s energetickou tranzicí. Sleduje tak i to, jak lidé prožívají proměnu svého regionu a jak se s ní vyrovnávají.
